Směj se, pořád se směj!

Kolik si toho můžeme naložit, abychom se nepoblili? Bláznivá taneční jízda o bramborách a nevyhoření.

Návod na super úspěšný život obalený v receptu na výrobu pravých slovenských halušek v multimediálním sólu pro dva tanečníky. Malé velké představení pro všechny co hoří, ale nevyhoří.

„Chtěla jsem vytvořit malé představení pro dva, ale nedaří se mi to. A tak mi pod rukama vzniká představení pro dva, které ve mě otevřelo velké téma o tom, kolik si toho na sebe můžeme naložit, abychom to ještě unesli. K Vánocům jsem dostala knížku Na chrbte, která je o slovenských nosičích, kteří si mohou na svá záda naložit jen to, co unesou. Zní to logicky, ale jak najít hranu toho, co uneseme?“ Jana Burkiewiczová

„Hodina tanečního duetu s obrovským fyzickým nasazením, ale jemností a přesností pohybu. Výpověď o absurditě honby za dokonalostí těla, o nutnosti zvládat všechno, a ještě u toho dobře vypadat. Zneklidňující hudba, světelná show, odvaha pustit diváky do svého světa i humor.“ – Markéta Horešovská, Novinky.cz

„… vtipné, dojemné a fyzicky koncentrované svědectví o tom, jak nevyhořet, mít odhodlání nebát se hlouběji poznat a naučit se dívat na věci s větším nadhledem.“ – Petronela Brodková, Taneční zóna

„…fascinující epicentrum paradoxu – výbuch energie i ponor do vyhoření. Ve spektakulárně mnohovrstevnaté performanci smísili recept na skvělé halušky s prvky folklóru a sebeironie.“ – Hana Strejčková, Opera+

„Burkicom trefně komentuje posedlost úspěchem a dokonalostí. Novinka Směj se, pořád se směj! od Jany Burkiewiczové se zabývá syndromem vyhoření, který začíná být v současnosti téměř civilizační chorobou. Choreografka přitom volí svěží optiku záludnosti toxické pozitivity a posedlosti úspěchem. Její režijní a choreografický vklad korunují precizní taneční výkony.“ – Clara Zenga, Taneční aktuality

„Je to pořád Jana, která si hraje s detailem detailně a prostorem prostorně a to je na ní nesmírně cenné.“ – Jana Návratová, ČT Art, Art Zóna

„Jana Burkiewiczová nedává odpovědi, avšak tancem je ohledává způsobem, který si žádá o pozornost.“ – Jana Bohutínská, Reflex

Inscenace vznikla za finanční podpory grantů MK ČR, hlavního města Prahy, Statního fondu kultury a ve spolupráci s divadlem Jatka 78. Tvůrčí rezidence v prostorách Zastávka Obořice a REZI.DANCE Komařice.

Premiéra 31. 3. 2026, Jatka 78.

Po začátku představení nebude umožněn vstup do hlediště. Hodinu před začátkem bude otevřený INDUSTRA divadelní bar, který zůstane otevřený i po představení podle zájmu návštěvníků.

Zvířata v INDUSTŘE milujeme, ale divadelní sál pro ně kvůli hlasitému zvuku není vhodné prostředí – své čtyřnohé parťáky doporučujeme nechat raději doma.

Návštěvníky na vozíčku a držitele průkazů ZTP/P prosíme, aby nás o své návštěvě informovali s předstihem na e-mailu stage@industra.space, ať můžeme včas zajistit vyhovující místo.